Šamanský víkend 19.-20.1. – průběh

Účel celé akce

Akce byla od začátku plánovaná zejména jako atmosférická seance na bázi přiblížení se jihoamerické přírodní kultuře, komunikaci s duchy v šamanském slova smyslu a rovněž se socialisačním účelem.

Doprava na místo

Tato akce Blasphemionu se konala na samém konci republiky, a proto většina účastníků musela použít různých dopravních prostředků, aby se na místo akce dostavila. Drobnějších nedorozumění (či snad záměru?) v souvislosti s využíváním autobusové přepravy jedné nejmenované společnosti se vyskytlo několik. Začalo to v Praze, kde z doposud nevyjasněného důvodu byly reservovány lístky dva, ačkoli jet měli lidé tři. Lístky byly proto přesunuty o hodinu později s přikoupením lístku třetího, což se však záhy ukázalo jako plus, neboť onen třetí účastník, tedy já, přijíždějící až z daleké Moravy dorazil teprve minutu před odjezdem původně zamýšleného spoje, a tedy by jej pravděpodobně ani nestihl.
Určitou komplikací byl rovněž výběr vhodného pokrmu v přilehlé restauraci před samotným odjezdem; vzhledem k domluvenému požadavku udržet alespoň v den zahájení akce organismus prostý masa nebyly možnosti výběru zrovna široké.
Vše se nakonec zdařilo a tak v pravé poledne naše „sekce“ vyrazila luxusním žlutým autobusem jedné nejmenované společnosti do Liberce, který se po dobu konání akce měl stát „detašovaným pracovištěm brazilských šamanů“.

Průběh

Ačkoli se formálně jednalo o akci Blasphemionu, skutečných členů Blasphemionu bylo možno napočítat „všech dvou“, zatímco hosté tvořili dvojnásobnou a chvílemi i více než dvojnásobnou přesilu. Dokonce se ani všichni navzájem osobně neznali, což ale nakonec neukázalo jako překážka, komorní atmosféra umožňovala příjemnou a úspěšnou socialisaci.
Odpoledne bylo (po nezbytné výměně literatury) zahájeno čtením mytologických příběhů jihoamerických kultur a diskusí nad těmito příběhy, pro nastolení té správné atmosféry. Za drobný nedostatek se ukázaly místy přespříliš „zhuštěné“ mýty v podání Jordana, kdy už bohužel člověku nedostatečně znalému tamních mytologií unikal kontext („A proč šli ti trpaslíci do hor?“). I přes podobnost některých mýtů svým zhuštěním k „Reader’s Digest Condensed Books“ tato fáze příjemně nastavila atmosféru pro další práci. K tomu kolovala šíša a byl k dispozici čaj.
Následovala příprava pokrmu, tedy vegetariánské večeře, obsahující komponenty donesené jednotlivými účastníky. Dovezená zelenina tvořila velice pěknou směsici barev.
Po připravení jídla pokračovalo odpoledne druhým kolem šíšy, tentokrát již v tropickém duchu. Banánová šíša, a k ní – banánový koktejl. Pokračování diskuse, první bubnování, doprovázené alikvótním zpěvem, zpívání několika chantů. Vyvrcholení této fáze přišlo ve formě „sestupu do podsvětí“ pomocí „řízené meditace“ s unikátní nahrávkou brazilských indiánů.
Pro lehčí uzemnění jsme po návratu zkonsumovali připravenou večeři, aby po ní mohla následovat poslední přípravná fáze celé akce – pokouření již v méně profánním duchu, doprovázené rituálním okouřením připravené „šamanské many“ i všech účastníků v kruhu mezi sebou.
Připravenou manu následně účastníci po individuální rituální očistě pozřeli, a po úvodním spontánním bubnování, chrastění a alikvótním zpěvu se všichni, za pravidelného zvuku bubnu, přenesli k duchu/duchům šamanů, aby s ním/nimi strávili nějaký čas.
Mocným trojitým úderem bubnu se postupně účastníci vrátili zpět do tohoto světa a navzájem si sdělili své prožitky, zážitky, pocity a zkušenosti. Přestože sestup byl mírnějšího charakteru, ukázalo se, že duch měl velký smysl pro humor, který v účastnících zůstal i po zbytek večera.

Závěr

Probuzení, rozloučení i odjezd proběhl naprosto v klidu a pohodě. Pokud mohu soudit za sebe jakožto hosta, akci nepoznamenal žádný slabší moment a vše proběhlo v harmonické a tvůrčí atmosféře. Za mírnou odchylku od původního plánu lze považovat slabší samotný prožitek po pozření šamanské many, což by někdy v budoucnu bylo možné „napravit“ provedením vhodných „parametrických změn“.
Hlavní záměr celého experimentu, tedy „spontánní improvisace v šamanském stylu“, se však ve své podstatě vydařil a akci tak lze hodnotit jako veskrze positivní.

Brozkeff, 30. 1. 2008